pro novináře
KONTAKT
Petra Melecká
oddělení komunikace s veřejností
e-mail: petra.melecka@npi.cz
tiskové zprávy
Školy mají plné ruce práce se zvládáním hybridní výuky, kterou přinesla další vlna covidové pandemie. Přestože se personální a časové možnosti mnohdy zhoršují, doplňkový vzdělávací program pro rozšíření znalostí žáků pokračuje, nyní v rámci Národního plánu obnovy.
Nenechte si ujít živě streamovanou debatu o Národním plánu doučování, který pomáhá zmírnit negativní dopady výluky prezenčního vzdělávání v minulých letech.
29. září se uskutečnila online debata k uplynulým prvním týdnům Národního plánu doučování. Debata se dotkla všech témat vztahujících se k doučování.
Jaké jsou první zkušenosti s Národním plánem doučování a jeho realizací přímo ve školách? Jak školy motivují žáky a shánějí doučovatele? Jak je to s financováním programu? Odpoví vám zástupci ředitelů škol, ministerstva školství a neziskových organizací.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s NPI a neziskovými organizacemi pokračuje v Národním plánu doučování. Nový web za první tři týdny od spuštění čítá 15 tisíc návštěv.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem a neziskovými organizacemi spustilo Národní plán doučování.
nejčastější otázky a odpovědi k Národnímu plánu doučování
Pojem „doučování“ představuje obecně formu pomoci žákům, kteří mají z různých důvodů učební problémy, nestačí tempu školního vyučování nebo dosahují slabších studijních výsledků, zejména těm, kteří jsou ohroženi školním neúspěchem.
Doučování patří do činnosti školy, neboť vede k uskutečnění činností definovaných v § 2 odst. 2 školského zákona. Organizace a práce se studentem při doučování je ovšem odlišná od práce učitele v rámci výuky. Nenahrazuje výuku ve škole, ale doplňuje ji a prohlubuje v závislosti na individuálních potřebách žáka, a to nejen ve vztahu k probírané látce, ale také k osvojení návyku samostatného studia, pravidelné přípravy a dalších kompetencí, které jsou podmínkou pro úspěšné zvládnutí školní docházky.
Doučování ve smyslu Národního plánu doučování není standardní činností pedagogického pracovníka, která je obsahem druhu práce „učitel“ nebo „vychovatel“. Jedná se o činnost, která je nad rámec sjednaného druhu práce, proto je také s doučujícími uzavírána dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr, ve které je druh práce specifikován. Jedná se sice o aktivitu obdobnou pedagogické intervenci, liší se ale co do účelu a rozsahu – není vázána pouze na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a nejedná se o činnost na základě vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Doučování v rámci Národního plánu doučování slouží specificky pro doplnění vzdělávacích ztrát způsobených přerušením prezenční výuky v důsledku pandemie COVID-19.
V dálších fázích navazuje v období od 1. 9. do 31. 12. 2022 a od 1. 1. do 31. 8. 2023.
Peníze se školám přidělují ve 3 fázích:
- leden–srpen 2022
- září–prosinec 2022
- leden–srpen 2023
Pro fázi leden–srpen 2023 platí:
Normativ na školu se stanovuje na žáky základních škol a žáky denní formy vzdělávání středních škol a konzervatoří s tím, že minimální výše finančních prostředků na školu je 9 600 Kč.
Výše dalších finančních prostředků se škole určí na základě následujících normativů a rozhodného počtu jednotek podpořených žáků:
- 7 200 Kč na každého znevýhodněného zaostávajícího žáka, typicky pro intenzivní individuální doučování,
- 2 400 Kč na každého neznevýhodněného zaostávajícího žáka, typicky pro intenzivní skupinové doučování,
- 960 Kč na každého dalšího vykázaného žáka s potřebou podpory, typicky pro nárazové doučování ve větší skupině,
- 960 Kč na každého dalšího vykázaného „žáka-Azylanta“ z Ukrajiny, typicky pro nárazové doučování ve větší skupině.
Celková výše finančních prostředků pro školu je určena Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy použitím matematického modelu využívajícího školou navržený počet žáků vyžadujících doučování v mimořádném šetření MŠMT (dotazník k doučování financovanému pro rok 2022 z Národního plánu doučování), realizovaného 5.–16. listopadu 2021, a odvozený počet znevýhodněných žáků v dané škole z kontextových údajů školy.
Pro období leden–srpen 2023 byl model dále doplněn o získaná data z mimořádného
sběru dat MŠMT k vykázání aktivit doučování za
období leden–srpen 2022, realizovaného v období 9.–11. listopadu 2022, konkrétně z dat v sekci „C“ ohledně vyjádření potřeby dalších prostředků k zajištění potřebných
hodin doučování. Tato potřeba byla modelem převedena a započítána do položky
„další vykázaný žák s potřebou podpory“.
Model vypočítává počty žáků ve třech skupinách sestupně podle míry znevýhodnění a zaostání. Čtvrtá skupina „žáků-Azylantů“ z Ukrajiny vychází z vykázaných údajů
k 30. 9. 2022 Výkazu o škole (M3, M8, M9), oddílu XXI., sloupce 7 pro stát Ukrajina
(kód RAST: 804).
Školám zřizovaným obcí, krajem nebo dobrovolným svazkem obcí budou finanční prostředky normativně přiděleny krajským úřadem, resp. Magistrátem hl. m. Prahy bez žádosti.
Soukromé a církevní školy budou moci využít výzvy MŠMT (informace naleznou na webu MŠMT nebo na Edu.cz).
Doučování mohou vést například učitelé dané nebo sousední školy, asistenti pedagoga, ovšem nejen pedagogičtí pracovníci daných škol, ale i další odborníci z řad veřejnosti, studenti vysokých škol, učitelé v důchodu, popř. dobrovolníci z řad neziskových organizací, kteří působí v okolí dané školy (prohlédněte si mapu ZDE).
Ti se následně stávají zaměstnanci školy a mají nárok na odměnu ve výši maximálně 300 Kč/hod. Doučování by mělo probíhat zejména osobně a mělo by se zaměřovat na hlavní předměty.
Výluka prezenční výuky nejen že negativně zasáhla do dosavadních studijních návyků a vzdělávání všech žáků, ale zvýšila rozdíly mezi školami a jednotlivými žáky. Zatímco jedněm prospěla, nebo je alespoň příliš nezasáhla, u jiných se vzdělávací výsledky zhoršily. Také ne všechny děti měly dostatečné zázemí a podmínky pro plnohodnotné zapojení: dle šetření České školní inspekce bylo okolo 55 000 žáků, kteří se do výuky téměř nebo vůbec nezapojili nebo kterým se v důsledku distanční výuky a jejího pojetí nepodařilo zvládnout předpokládaný vzdělávací obsah.
Podle dalších studií (CERGE-EI) se studijní výpadky vedle prohlubování nerovností promítnou i do budoucích výdělků dotčených žáků a tím i do vysokých ztrát veřejných rozpočtů.
Prostředky do škol zřizovaných krajem a obcemi, budou jednotlivým krajským úřadům rozepsány do 31. 10. 2022 a posléze rozeslány do škol.
Soukromé a církevní školy mohou využít výzvy MŠMT.
K fázi leden–srpen 2023:
Každá škola je povinna prostřednictvím mimořádného sběru dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vykázat do 31. 10. 2023 způsob využití finančních prostředků.
Sběr dat bude obsahovat dotazy týkající se minimálně těchto oblastí:
- rozsah zapojení externích osob do určených aktivit školy,
- počet fyzických osob, kterým byla vyplacena odměna z přidělených prostředků v rozdělení na stávající zaměstnance školy a ostatní osoby (nové zaměstnance na dohody pro účely doučování vč. výše hodinové odměny), počet zapojených dobrovolníků (bez nároku na odměnu),
- kvantitativní popis doučování (kolik bylo odučeno hodin, jakých předmětů, kolik žáků se zapojilo vč. dělení žáků dle věku a pohlaví),
- popis výběru žáků, kterým byla podpora poskytnuta (zda byla využita metodická doporučení MŠMT).
Každá škola je jako příjemce finančních prostředků z Evropské unie vždy při propagaci aktivit vyplývajících z implementace aktivity doučování povinna informovat o původu těchto prostředků:
- Každý dokument týkající se projektu, který je použit pro informování veřejnosti nebo cílové skupiny, včetně jakéhokoliv potvrzení účasti nebo jiného potvrzení, musí obsahovat prohlášení „Financováno Evropskou unií – Next Generation EU“.
- Každá škola je povinna informovat veřejnost, že je příjemcem podpory u EU vyvěšením informace o aktivitě a původu jejího financování na webových stránkách školy (pokud škola webovou stránkou disponuje) a na informační nástěnce v budově školy (plakát ve velikosti A4).
- Škola je dále povinna všechny propagační a komunikační aktivity reportovat prostřednictvím mimořádného sběru dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do 31. 10. 2023 (cíle komunikace s veřejností, oslovené cílové skupiny, přehled využitých komunikačních nástrojů a seznam uskutečněných aktivit propagace).
Každá škola je do 31. 10. 2023 povinna poskytnout MŠMT souhrnný výkaz doučování žáků za fázi leden–srpen 2023. Šablona výkazu byla doručena do škol prostřednictvím datových schránek; je ke stažení také ZDE.
Obsahově bude sběr dat vycházet z vymezení dalších podmínek uvedených ve Věstníku na str. 249–251 (viz také otázka výše: Jak se bude kontrolovat využití finančních prostředků?).
Technicky se bude jednat o realizaci mimořádného šetření, které bude zainteresovaným školám dostupné v systému sběru dat MŠMT.
Pozn.: Doučování nemůže být povinné. Doučování nelze poskytovat přes nesouhlas žáka, resp. jeho zákonného zástupce. V rámci komunikace s rodiči je vhodné získat i písemný souhlas s doučováním.
V případě, že ředitel školy nemůže zajistit doučování kvalifikovanými pedagogickými pracovníky například z řad pedagogů příslušné školy, je možné v souladu s § 22 odst. 7 zákona o pedagogických pracovnících přijmout za tímto účelem osoby nesplňující předpoklad odborné kvalifikace, například studenty vysokých škol, pracovníky neziskových organizací, vedoucí zájmových činností, u odborných škol odborníky z praxe s odborností odpovídající profilu oboru vzdělání apod.
Viz mapa poskytovatelů ZDE. Zapojit lze dále např. učitele v důchodu či kolegy z jiné školy.
Součástí činnosti doučování, jako přímé pedagogické činnosti, jsou i činnosti odpovídající pracím souvisejícím s přímou pedagogickou činností (např. přípravě učebních materiálů přizpůsobených individuálním potřebám žáka).
Pro školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí je dán rozsah přímé pedagogické činnosti nařízením č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků. V případě ostatních (tedy „neveřejných“ zřizovatelů) je rozvržení pracovní doby na uvážení ředitele školy.
V případě doučování se jedná o činnost svou povahou nejbližší činnosti vychovatele ve školní družině či klubu, z čehož doporučujeme vycházet při stanovení poměru přímé a nepřímé činnosti v rámci výkazu práce (případně přímo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr). Poměr přímé pedagogické činnosti tedy při přepočtu v rámci jedné hodiny odpovídá 45 minutám přímé výuky (přímé pedagogické činnosti) a 15 minutám přípravy, tj. poměr 3 : 1.
Finanční prostředky jsou účelově vázané na aktivity uvedené ve Věstníku MŠMT (tedy na doučování žáků) a musejí tak být využity pouze pro definované účely, a to pouze na náklady vzniklé od 1. 1. 2022 do 31. 8. 2022, resp. 1. 9. 2022 do 31. 12. 2022.
Předpokládá se, že doučování bude probíhat v prostorách školy. Z přidělených prostředků nelze hradit např. pronájmy prostor. Pokud bude doučování probíhat v jiných prostorách, musejí o tom být rodiče informováni. Obecně je nutné zákonné zástupce žáků informovat o možnostech doučování, jeho přínosu pro žáky a organizačním zajištění.
Školám se naopak snažíme tímto pomoci. Vytvořili jsme nástroj, díky kterému mohou školy intenzivněji pracovat s dotčenými žáky i mimo výuku a za využití pomoci externích subjektů – nejen svých učitelů.
Smyslem Národního plánu doučování je také iniciovat širokou neformální platformu škol, externích doučovatelů (jednotlivci, neziskové a jiné organizace a instituce), kteří budou intenzivně spolupracovat na poskytování co nejefektivnější podpory ohroženým dětem.
Možnost využít prostředky i na zapojení lidí z okolí školy otevře nové cesty komunikace s dětmi a rodinami tam, kde dosavadní komunikace neprobíhala funkčně.
Národní plán doučování tak umožňuje nejen intenzivně využít funkční nástroje, včetně zapojení asistentů pedagoga a podpůrných pozic na školách, ale i hledat nové cesty externí podpory dětem a školám, včetně již osvědčeného zapojení studentů pedagogických fakult.