VIDEA NA TOMTO WEBU JSOU DOČASNĚ NEDOSTUPNÁ.

YouTube účet Národního pedagogického institutu České republiky byl napaden a jeho obsah odcizen. Pracujeme na nahrávání videí ze záloh na nový YouTube účet tak, aby videa na tomto webu opět fungovala. Omlouváme se za komplikace a děkujeme za pochopení.

FAQ pro novináře

KONTAKT
Fay Frydrýnová
oddělení komunikace s veřejností

e-mail: fay.frydrynova@npi.cz
telefon: +420 737 852 502 


nejčastější otázky a odpovědi k Národnímu plánu doučování

Co se rozumí pod pojmem doučování?

Pojem „doučování“ představuje obecně formu pomoci žákům, kteří mají z různých důvodů učební problémy, nestačí tempu školního vyučování nebo dosahují slabších studijních výsledků, zejména těm, kteří jsou ohroženi školním neúspěchem.

Doučování patří do činnosti školy, neboť vede k uskutečnění činností definovaných v § 2 odst. 2 školského zákona. Organizace a práce se studentem při doučování je ovšem odlišná od práce učitele v rámci výuky. Nenahrazuje výuku ve škole, ale doplňuje ji a prohlubuje v závislosti na individuálních potřebách žáka, a to nejen ve vztahu k probírané látce, ale také k osvojení návyku samostatného studia, pravidelné přípravy a dalších kompetencí, které jsou podmínkou pro úspěšné zvládnutí školní docházky.

Doučování ve smyslu Národního plánu doučování není standardní činností pedagogického pracovníka, která je obsahem druhu práce „učitel“ nebo „vychovatel“. Jedná se o činnost, která je nad rámec sjednaného druhu práce, proto je také s doučujícími uzavírána dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr, ve které je druh práce specifikován. Jedná se sice o aktivitu obdobnou pedagogické intervenci, liší se ale co do účelu a rozsahu – není vázána pouze na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a nejedná se o činnost na základě vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Doučování v rámci Národního plánu doučování slouží specificky pro doplnění vzdělávacích ztrát způsobených přerušením prezenční výuky v důsledku pandemie COVID-19.

Co je to Národní plán doučování?

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo Národní plán doučování, který pomůže zmírnit negativní dopady výluky prezenční výuky v důsledku pandemie COVID-19. Je primárně určen pro žáky ohrožené školním neúspěchem a v extrémním případě vypadnutím ze vzdělávání. U těchto žáků došlo k vážnému zhoršení výsledků vzdělávání.

Kterých škol se doučování v rámci Národního plánu doučování týká?

Doučování se týká základních a středních škol zřizovaných obcemi, kraji, svazky obcí, soukromými a církevními zřizovateli a speciálních škol zřizovaných MŠMT.

V rámci těchto škol se doučování mohou zúčastnit vybraní žáci základních škol, odpovídajících ročníků gymnázií a konzervatoří a žáci v posledních ročnících středních škol a odpovídajících ročníků konzervatoří s výjimkou jednoletých a zkrácených oborů středního vzdělávání.

V jakém období bude doučování v rámci Národního plánu doučování probíhat?

Podpora doučování probíhá v první fázi od 1. 9. do 31. 12. 2021, bude pokračovat i v letech 2022 a 2023.

Kolik peněz se rozděluje a jak?

Celková alokace prostředků na doučování na období září až prosinec 2021 činí 249 843 366 Kč.

Základní školy a nižší stupně gymnázií a konzervatoří obdrží prostředky v závislosti na celkovém počtu žáků a zároveň na míře problematicky zapojovaných žáků během distanční výuky (zjišťováno ve spolupráci s Českou školní inspekcí) v rozmezí 148 Kč až 740 Kč na žáka. Střední školy a konzervatoře obdrží prostředky pro doučování a podporu potřebných žáků v závěrečných ročnících (148 Kč na žáka).

Školám zřizovaným obcí, krajem nebo dobrovolným svazkem obcí budou finanční prostředky normativně přiděleny krajským úřadem, resp. Magistrátem hl. m. Prahy bez žádosti. Soukromým a církevním školám bude poskytnuta dotace výhradně na základě podané žádosti o poskytnutí dotace v rámci zveřejněné výzvy pro podávání žádostí o poskytnutí dotace.

Tato podpora by měla být zároveň pilotní pro navazující aktivity začínající s rokem 2022, kdy začne být možné čerpat prostředky z Národního plánu obnovy pro pomoc školám s doučováním.

Jak byly vybrány školy, které obdrží nejvyšší částku na žáka?

Za spolupráce s Českou školní inspekcí (ČŠI) bylo identifikováno 905 základních škol, které měly vyšší podíl nezapojených žáků nebo žáků s nižší kvalitou zapojení (v důsledku nižšího zájmu o vzdělání) během distanční výuky, a tudíž potřebují vyšší míru podpory.

Vedle toho byly pro výběr započítány i další kvalitativní ukazatele, které signalizují možné problémy ve vzdělání u významné skupiny žáků, jednalo se v podstatě o jednoznačně negativní znaky, které byly o škole dostupné na základě inspekční činnosti ČŠI.

Podle těchto kritérií byly školy dále rozděleny do čtyř kategorií A, B, C a D, a na základě toho jim byl přidělen koeficient vyšší podpory – ten vycházel z kvantity identifikovaných problémů, a tedy potřeby vyšší podpory. V kategorii „A“ jsou zařazeny školy s průměrně 9 % problematicky zapojených žáků, v kategorii „B“ s 6 %, v kategorii „C“ se 4,5 % a v kategorii „D“ se 3 %.

Na základě kategorie a přepočítaného koeficientu podle míry nezapojených žáků pro jednotlivé školy byly školám v těchto kategoriích přiřazeny vyšší příspěvky na vyrovnávací aktivity: kategorii „A“ 740 Kč na žáka, kategorii „B“ 577,2 Kč na žáka, kategorii „C“ 429,9 Kč na žáka, kategorii „D“ 325,6 Kč na žáka.

Kdo bude děti doučovat?

Doučování mohou vést například učitelé dané nebo sousední školy, asistenti pedagoga, ovšem nejen pedagogičtí pracovníci daných škol, ale i další odborníci z řad veřejnosti, studenti vysokých škol, učitelé v důchodu, popř. dobrovolníci z řad neziskových organizací, kteří působí v okolí dané školy (prohlédněte si mapu ZDE).

Ti se následně stávají zaměstnanci školy a mají nárok na odměnu ve výši maximálně 250 Kč/hod. Prostředky na jednoho žáka byly stanoveny v rozpětí 148–740 Kč, přičemž doučování by mělo probíhat zejména osobně a mělo by se zaměřovat na hlavní předměty.

Pokud není z objektivních důvodů možné prostředky využít na doučování, může škola zorganizovat aktivity podporující osobnostní a sociální rozvoj žáků a jejich adaptaci po návratu do školy (skupinové aktivity, stmelovací programy, odborné přednášky).

Je doučování povinné?

Doučování není součástí povinné školní docházky a záleží především na domluvě rodičů se školou. Doučování je velká příležitost, kterou by bylo škoda nevyužít, nikoli „strašák“. Je normální, že každý neumí hned všechno dokonale a není zapálený pro všechny předměty ve škole. Každý si může dovolit něčemu nerozumět, něco hned nepochopit a nevědět. Od toho jsou zde lidé, kteří pomáhají.

Proč stát vynakládá takové prostředky?

Výluka prezenční výuky nejen že negativně zasáhla do dosavadních studijních návyků a vzdělávání všech žáků, ale zvýšila rozdíly mezi školami a jednotlivými žáky. Zatímco jedněm prospěla, nebo je alespoň příliš nezasáhla, u jiných se vzdělávací výsledky zhoršily. Také ne všechny děti měly dostatečné zázemí a podmínky pro plnohodnotné zapojení: dle šetření České školní inspekce bylo okolo 10 000 žáků, kteří se do výuky téměř nebo vůbec nezapojili.

Podle dalších studií (CERGE-EI) se studijní výpadky vedle prohlubování nerovností promítnou i do budoucích výdělků dotčených žáků a tím i do vysokých ztrát veřejných rozpočtů.

Kdy a kdo obdrží prostředky?

Pro školy zřizované obcemi a kraji budou finanční prostředky rozděleny krajskými úřady, kterým byl k tomuto účelu upraven rozpočet – reálně od MŠMT dostanou KÚ prostředky v průběhu září, ke školám by se tedy měly dostat na přelomu září a října 2021.

Prostředky pro soukromé a církevní školy, kterým byly prostředky nabídnuty formou dotačního programu, očekáváme školám doručit do konce září t. r.

Prostředky pro PŘO (speciální školy) by měly být připsány během prvního týdne v září t. r.

Na co mohou školy peníze použít?

Finanční prostředky lze použít pouze v souladu s daným účelem, tedy primárně na doučování žáků, sekundárně na adaptační a socializační aktivity, a to pouze na dohody konané mimo pracovní poměr, včetně případných odvodů.

Na co nemohou školy peníze použít?

Finanční prostředky nelze použít na aktivity mimo účel dotace, tedy zejména na platy či mzdy, na nákupy služeb, vybavení, pořízení majetku aj.

Jak se bude kontrolovat využití finančních prostředků?

Každá škola je povinna prostřednictvím mimořádného sběru dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy informovat do 28. 2. 2022 o způsobu využití finančních prostředků. Sběr dat bude obsahovat dotazy týkající se minimálně těchto oblastí:

  • rozsah zapojení externích subjektů/osob do určených aktivit školy,
  • počet fyzických osob, kterým byla vyplacena odměna z přidělených prostředků v rozdělení na stávající zaměstnance školy a ostatní osoby (dohody pro účely doučování včetně výše hodinové odměny),
  • počet zapojených dobrovolníků (bez nároku na odměnu),
  • kvantitativní popis doučování a doplňkových aktivit (kolik bylo odučeno hodin – kolik žáků se zapojilo),
  • to, zda byla při výběru žáků, kterým byla podpora poskytnuta, využita metodická doporučení MŠMT,
  • případný popis důvodů, proč byly prostředky využity i pro jinou než primární aktivitu (doučování identifikovaných žáků).
Má mít evidence doučování nějaký předepsaný formát? Jak bude vypadat sběr dat v únoru 2022?

Žádný předepsaný formulář není. Škola může využít své standartní postupy, které využívá např. při zaznamenávání kroužků atp., aby evidovala údaje potřebné k závěrečnému mimořádnému sběru dat MŠMT.

Obsahově bude sběr dat vycházet z vymezení dalších podmínek uvedených ve Věstníku (viz také: Jak se bude kontrolovat využití finančních prostředků?). Technicky se bude jednat o realizaci mimořádného šetření, které bude zainteresovaným školám dostupné v systému sběru dat MŠMT (https://sberdat.uiv.cz/login) a jehož obdobu si již mohly vyzkoušet, například v únoru 2021, kdy informovaly o způsobu využití dalších finančních prostředků na ICT.

Jak se počítá hodina doučování? 45, nebo 60 minut?

Délka doučovací hodiny není předepsaná. Maximální hodinová odměna pro doučovatele byla stanovena na 250 Kč, kde se jedná o 60 minut činnosti. Tuto činnost lze však rozdělit na samotné doučování (např. 45 minut) a přípravu (15 minut).

Kdo ve škole vybere žáky, kteří potřebují doučování?

Rozhodnutí o poskytnutí podpory v podobě doučování je v kompetenci ředitele školy. Způsob výběru je rovněž v kompetenci ředitele školy. Při výběru žáků by měli spolupracovat třídní učitelé a učitelé jednotlivých předmětů s pracovníky školního poradenského pracoviště (výchovný poradce, metodik prevence, speciální pedagog, školní psycholog). K výběru doporučujeme využít indikátory usnadňující identifikaci žáků pro doučování, která naleznete ZDE.

Jak žákovi citlivě nabídnout doučování? Jak pracovat s motivováním žáků, aby doučování nebylo bráno jako „být po škole“?

Viz NPI osmero komunikace

Pozn.: Doučování nemůže být povinné. Doučování nelze poskytovat přes nesouhlas žáka, resp. jeho zákonného zástupce. V rámci komunikace s rodiči je vhodné získat i písemný souhlas s doučováním.

Co když se škole nepodaří zajistit dostatek doučujících? Existuje seznam autorizovaných/doporučených doučujících, které škola může využít?

V případě, že ředitel školy nemůže zajistit doučování kvalifikovanými pedagogickými pracovníky například z řad pedagogů příslušné školy, je možné v souladu s § 22 odst. 7 zákona o pedagogických pracovnících přijmout za tímto účelem osoby nesplňující předpoklad odborné kvalifikace, například studenty vysokých škol, pracovníky neziskových organizací, vedoucí zájmových činností, u odborných škol odborníky z praxe s odborností odpovídající profilu oboru vzdělání apod.

Viz mapa poskytovatelů ZDE. Zapojit lze dále např. učitele v důchodu či kolegy z jiné školy.

Lze peníze použít i na přípravu na doučování (např. v poměru 1 hodina přípravy na 1 hodinu realizace doučování)?

Součástí činnosti doučování, jako přímé pedagogické činnosti, jsou i činnosti odpovídající pracím souvisejícím s přímou pedagogickou činností (např. přípravě učebních materiálů přizpůsobených individuálním potřebám žáka).

Pro školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí je dán rozsah přímé pedagogické činnosti nařízením č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků. V případě ostatních (tedy „neveřejných“ zřizovatelů) je rozvržení pracovní doby na uvážení ředitele školy.

V případě doučování se jedná o činnost svou povahou nejbližší činnosti vychovatele ve školní družině či klubu, z čehož doporučujeme vycházet při stanovení poměru přímé a nepřímé činnosti v rámci výkazu práce (případně přímo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr). Poměr přímé pedagogické činnosti tedy při přepočtu v rámci jedné hodiny odpovídá 45 minutám přímé výuky (přímé pedagogické činnosti) a 15 minutám přípravy.

Za jakých podmínek lze akceptovat omluvy u žáků zařazených do programu doučování (když se žák doučování nezúčastní)?

Stanovení podmínek omlouvání žáků je v kompetenci školy. Doučování není součástí povinné školní docházky, škola by ovšem měla stanovit podmínky pro jeho poskytování (tedy i způsoby omluvy). Při opakovaných neomluvených absencích lze doučovaného z doučování vyřadit.

Jak má vypadat DPP/DPČ pro učitele, který bude doučovat – aby nedošlo k překryvu s jeho pracovní náplní?

K zajištění doučování by mělo dojít formou dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Pedagogický pracovník nemůže mít sjednán další pracovněprávní vztah na stejný druh práce. Doučování financované z Národního plánu doučování není standardní činností učitele, která je obsahem druhu práce „učitel“ (jedná se sice o aktivitu podobnou pedagogické intervenci, liší se ale co do účelu – není vázána pouze na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami – a rozsahu). Doporučujeme tedy uzavírat s pedagogy jako druh práce doučování, případně tyto činnosti dále specifikovat. Lze využít vzor dohody.

Nehrozí dvojí financování práce učitele ve škole (když doučuje)? A jak mu případně zabránit?

Vzhledem k tomu, že se jedná o jiný druh činnosti, než je vykonávána pedagogickými pracovníky v rámci jejich hlavního pracovního poměru, nemělo by docházet k případům dvojího financování. Učitel musí například splnit rozsah přímé pedagogické činnosti v týdenním rozsahu, a pokud bude vedle vyučování zajišťovat i doučování žáků, musí tak činit mimo rozvrženou pracovní dobu (PPČ) a musí doučování vykázat zvlášť (výkaz práce na základě uzavřené dohody).

Jak se má doučování zavést do účetnictví školy?

V případě škol zřizovaných obcemi, kraji a dobrovolnými svazky obcí budou finanční prostředky poskytnuty pod stejným účelovým znakem jako finanční prostředky na přímé náklady na vzdělávání. S ohledem na stanovený účel je ovšem nutné tyto prostředky v účetnictví sledovat odděleně. V případě církevních a soukromých škol bude rovněž nutné poskytnutou dotaci sledovat odděleně v souladu s vydaným rozhodnutím o poskytnutí dotace (nebude se jednat o finanční prostředky poskytnuté podle školského zákona).

Jak se vracejí nespotřebované peníze, když je škola všechny v rámci přidělené částky nevyužije? Lze je využít jinak?

Finanční prostředky jsou účelově vázané na aktivity uvedené ve Věstníku MŠMT (tedy primárně na doučování žáků, případně na adaptační a socializační aktivity), a musejí tak být využity pouze pro definované účely, a to pouze na náklady vzniklé od 1. 9. 2021 do 31. 12. 2021.

Nespotřebované prostředky bude škola povinna vrátit nejpozději v rámci finančního vypořádání za kalendářní rok 2021. Soukromé a církevní školy budou postupovat v souladu s podmínkami vydaného rozhodnutí o poskytnutí dotace.

Kde je doporučeno doučování realizovat? Musejí být rodiče informováni předem o místě, pokud jím nebude škola?

Předpokládá se, že doučování bude probíhat v prostorách školy. Z přidělených prostředků nelze hradit např. pronájmy prostor. Pokud bude doučování probíhat v jiných prostorách, musejí o tom být rodiče informováni. Obecně je nutné zákonné zástupce žáků informovat o možnostech doučování, jeho přínosu pro žáky a organizačním zajištění.

Bude Národní plán doučování realizován i v roce 2022?

Ano, podpora doučování bude v určité míře pokračovat nejméně do konce školního roku 2022/2023. Podmínky podpory ale budou ještě během tohoto podzimu procházet aktualizací, a mohou se tedy od těch současných lišit.

Je možné žákům proplácet/zaplatit již jejich dosavadní doučování u jiných subjektů?

Ne, finanční prostředky mohou být použity pouze na dohody konané mimo pracovní poměr uzavřené školou. Pokud by tedy škola uzavřela s takovým doučujícím dohodu, tak je to teoreticky možné, ALE stále platí podmínky využití prostředků pro ty žáky, kteří byli identifikováni jako potřební (viz identifikátory ZDE).

Ředitelé některých škol (např. málotřídních) budou také doučovat. Mohou „sami se sebou“ uzavřít DPP/DPČ?

Ano, mohou. Tzv. samokontraktaci zvláštním způsobem školské právní předpisy neupravují. Není tedy samo o sobě nezákonné, jestliže při sjednání pracovněprávního vztahu vystupuje táž fyzická osoba (ředitel) jak na straně zaměstnavatele, tak zaměstnance, nedojde-li ke střetu zájmů zaměstnavatele a zaměstnance, resp. k vychýlení zájmů ve prospěch zaměstnance.

Nepřetěžujeme tím školy?

Školám se naopak snažíme tímto pomoci. Vytvořili jsme nástroj, díky kterému mohou školy intenzivněji pracovat s dotčenými žáky i mimo výuku a za využití pomoci externích subjektů – nejen svých učitelů.

Smyslem Národního plánu doučování je také iniciovat širokou neformální platformu škol, externích doučovatelů (jednotlivci, neziskové a jiné organizace a instituce), kteří budou intenzivně spolupracovat na poskytování co nejefektivnější podpory ohroženým dětem.

Možnost využít prostředky i na zapojení lidí z okolí školy otevře nové cesty komunikace s dětmi a rodinami tam, kde dosavadní komunikace neprobíhala funkčně.

Národní plán doučování tak umožňuje nejen intenzivně využít funkční nástroje, včetně zapojení asistentů pedagoga a podpůrných pozic na školách, ale i hledat nové cesty externí podpory dětem a školám, včetně již osvědčeného zapojení studentů pedagogických fakult.


Chci dostávat pravidelný newsletter s novinkami
a inspirací k projektu doučování: