Pojem „doučování“ představuje obecně formu pomoci žákům, kteří mají z různých důvodů učební problémy, nestačí tempu školního vyučování nebo dosahují slabších studijních výsledků, zejména těm, kteří jsou ohroženi školním neúspěchem.

Doučování patří do činnosti školy, neboť vede k uskutečnění činností definovaných v § 2 odst. 2 školského zákona. Organizace a práce se studentem při doučování je ovšem odlišná od práce učitele v rámci výuky. Nenahrazuje výuku ve škole, ale doplňuje ji a prohlubuje v závislosti na individuálních potřebách žáka, a to nejen ve vztahu k probírané látce, ale také k osvojení návyku samostatného studia, pravidelné přípravy a dalších kompetencí, které jsou podmínkou pro úspěšné zvládnutí školní docházky.

Doučování ve smyslu Národního plánu doučování není standardní činností pedagogického pracovníka, která je obsahem druhu práce „učitel“ nebo „vychovatel“. Jedná se o činnost, která je nad rámec sjednaného druhu práce, proto je také s doučujícími uzavírána dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr, ve které je druh práce specifikován. Jedná se sice o aktivitu obdobnou pedagogické intervenci, liší se ale co do účelu a rozsahu – není vázána pouze na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a nejedná se o činnost na základě vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Doučování v rámci Národního plánu doučování slouží specificky pro doplnění vzdělávacích ztrát způsobených přerušením prezenční výuky v důsledku pandemie COVID-19.

Doučování se aktuálně týká základních a středních škol zřizovaných obcemi, kraji, svazky obcí. Soukromé a církevní školy mohou pro zapojení do Národního plánu doučování využít výzvy MŠMT (informace naleznou na webu MŠMT nebo na Edu.cz).

Peníze se školám přidělují ve 3 fázích:

1. leden–srpen 2022
2. září–prosinec 2022
3. leden–srpen 2023

Pro fázi leden–srpen 2023 platí:

Normativ na školu se stanovuje na žáky základních škol a žáky denní formy vzdělávání středních škol a konzervatoří s tím, že minimální výše finančních prostředků na školu je 9 600 Kč.

Výše dalších finančních prostředků se škole určí na základě následujících normativů a rozhodného počtu jednotek podpořených žáků:

• 7 200 Kč na každého znevýhodněného zaostávajícího žáka, typicky pro intenzivní individuální doučování,
• 2 400 Kč na každého neznevýhodněného zaostávajícího žáka, typicky pro intenzivní skupinové doučování,
• 960 Kč na každého dalšího vykázaného žáka s potřebou podpory, typicky pro nárazové doučování ve větší skupině,
• 960 Kč na každého dalšího vykázaného „žáka-Azylanta“ z Ukrajiny, typicky pro nárazové doučování ve větší skupině.

Celková výše finančních prostředků pro školu je určena Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy použitím matematického modelu využívajícího školou navržený počet žáků vyžadujících doučování v mimořádném šetření MŠMT (dotazník k doučování financovanému pro rok 2022 z Národního plánu doučování), realizovaného 5.–16. listopadu 2021, a odvozený počet znevýhodněných žáků v dané škole z kontextových údajů školy.
Pro období leden–srpen 2023 byl model dále doplněn o získaná data z mimořádného
sběru dat MŠMT k vykázání aktivit doučování za
období leden–srpen 2022, realizovaného v období 9.–11. listopadu 2022, konkrétně z dat v sekci „C“ ohledně vyjádření potřeby dalších prostředků k zajištění potřebných
hodin doučování. Tato potřeba byla modelem převedena a započítána do položky
„další vykázaný žák s potřebou podpory“.
Model vypočítává počty žáků ve třech skupinách sestupně podle míry znevýhodnění a zaostání. Čtvrtá skupina „žáků-Azylantů“ z Ukrajiny vychází z vykázaných údajů
k 30. 9. 2022 Výkazu o škole (M3, M8, M9), oddílu XXI., sloupce 7 pro stát Ukrajina
(kód RAST: 804).

Školám zřizovaným obcí, krajem nebo dobrovolným svazkem obcí budou finanční prostředky normativně přiděleny krajským úřadem, resp. Magistrátem hl. m. Prahy bez žádosti.
Soukromé a církevní školy budou moci využít výzvy MŠMT (informace naleznou na webu MŠMT nebo na Edu.cz).

Finanční prostředky lze použít pouze v souladu s daným účelem, tedy na doučování žáků, a to pouze na dohody konané mimo pracovní poměr.

Finanční prostředky nelze použít na aktivity mimo účel dotace, tedy zejména na platy či mzdy, na nákupy služeb, vybavení, pořízení majetku aj. Nelze je využít ani na adaptační a socializační aktivity, jak tomu bylo při doučování z Národního plánu doučování na podzim 2021.

K fázi leden–srpen 2023:

Každá škola je povinna prostřednictvím mimořádného sběru dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vykázat do 31. 10. 2023 způsob využití finančních prostředků.

Sběr dat bude obsahovat dotazy týkající se minimálně těchto oblastí:

• rozsah zapojení externích osob do určených aktivit školy,
• počet fyzických osob, kterým byla vyplacena odměna z přidělených prostředků v rozdělení na stávající zaměstnance školy a ostatní osoby (nové zaměstnance na dohody pro účely doučování vč. výše hodinové odměny), počet zapojených dobrovolníků (bez nároku na odměnu),
• kvantitativní popis doučování (kolik bylo odučeno hodin, jakých předmětů, kolik žáků se zapojilo vč. dělení žáků dle věku a pohlaví),
• popis výběru žáků, kterým byla podpora poskytnuta (zda byla využita metodická doporučení MŠMT).

Každá škola je jako příjemce finančních prostředků z Evropské unie vždy při propagaci aktivit vyplývajících z implementace aktivity doučování povinna informovat o původu těchto prostředků:

• Každý dokument týkající se projektu, který je použit pro informování veřejnosti nebo cílové skupiny, včetně jakéhokoliv potvrzení účasti nebo jiného potvrzení, musí obsahovat prohlášení „Financováno Evropskou unií – Next Generation EU“.
• Každá škola je povinna informovat veřejnost, že je příjemcem podpory u EU vyvěšením informace o aktivitě a původu jejího financování na webových stránkách školy (pokud škola webovou stránkou disponuje) a na informační nástěnce v budově školy (plakát ve velikosti A4).
• Škola je dále povinna všechny propagační a komunikační aktivity reportovat prostřednictvím mimořádného sběru dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do 31. 10. 2023 (cíle komunikace s veřejností, oslovené cílové skupiny, přehled využitých komunikačních nástrojů a seznam uskutečněných aktivit propagace).
• Více k povinné publicitě ZDE.
• Více k vykazování ZDE.

Každá škola je do 31. 10. 2023 povinna poskytnout MŠMT souhrnný výkaz doučování žáků za fázi leden–srpen 2023. Šablona výkazu byla doručena do škol prostřednictvím datových schránek; je ke stažení také ZDE.

Obsahově bude sběr dat vycházet z vymezení dalších podmínek uvedených ve Věstníku  na str. 249–251 (viz také otázka výše: Jak se bude kontrolovat využití finančních prostředků?).

Technicky se bude jednat o realizaci mimořádného šetření, které bude zainteresovaným školám dostupné v systému sběru dat MŠMT.

Více k evidenci vykazování fáze leden–srpen 2023 ZDE.

Délka doučovací hodiny není předepsaná. Maximální hodinová odměna pro doučujícího byla stanovena na 300 Kč, kde se jedná o 60 minut činnosti. Tuto činnost lze však rozdělit na samotné doučování (např. 45 minut) a přípravu (15 minut), tj. poměr mezi přímou a nepřímou činností je 3 : 1.

Rozhodnutí o poskytnutí podpory v podobě doučování je v kompetenci ředitele školy. Způsob výběru je rovněž v kompetenci ředitele školy. Při výběru žáků by měli spolupracovat třídní učitelé a učitelé jednotlivých předmětů s pracovníky školního poradenského pracoviště (výchovný poradce, metodik prevence, speciální pedagog, školní psycholog). K výběru využijte kritéria usnadňující identifikaci žáků pro doučování (naleznete je ZDE).

Viz NPI osmero komunikace.

Pozn.: Doučování nemůže být povinné. Doučování nelze poskytovat přes nesouhlas žáka, resp. jeho zákonného zástupce. V rámci komunikace s rodiči je vhodné získat i písemný souhlas s doučováním.

V případě, že ředitel školy nemůže zajistit doučování kvalifikovanými pedagogickými pracovníky (například z řad pedagogů příslušné školy), je možné v souladu s § 22 odst. 7 zákona o pedagogických pracovnících přijmout za tímto účelem osoby nesplňující předpoklad odborné kvalifikace, například studenty vysokých škol, pracovníky neziskových organizací, vedoucí zájmových činností, u odborných škol odborníky z praxe s odborností odpovídající profilu oboru vzdělání apod. 

Viz mapa poskytovatelů ZDE. Zapojit lze dále např. učitele v důchodu či kolegy z jiné školy.

Součástí činnosti doučování, jako přímé pedagogické činnosti, jsou i činnosti odpovídající pracím souvisejícím s přímou pedagogickou činností (např. přípravě učebních materiálů přizpůsobených individuálním potřebám žáka).

Pro školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí je dán rozsah přímé pedagogické činnosti nařízením č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků. V případě ostatních (tedy „neveřejných“ zřizovatelů) je rozvržení pracovní doby na uvážení ředitele školy.

V případě doučování se jedná o činnost svou povahou nejbližší činnosti vychovatele ve školní družině či klubu, z čehož doporučujeme vycházet při stanovení poměru přímé a nepřímé činnosti v rámci výkazu práce (případně přímo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr). Poměr přímé pedagogické činnosti tedy při přepočtu v rámci jedné hodiny odpovídá 45 minutám přímé výuky (přímé pedagogické činnosti) a 15 minutám přípravy, tj. 3 : 1.

Stanovení podmínek omlouvání žáků je v kompetenci školy. Doučování není součástí povinné školní docházky, škola by ovšem měla stanovit podmínky pro jeho poskytování (tedy i způsoby omlouvání se). Při opakovaných neomluvených absencích lze doučovaného z doučování vyřadit.

K zajištění doučování by mělo dojít formou dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Pedagogický pracovník nemůže mít sjednán další pracovněprávní vztah na stejný druh práce. Doučování financované z Národního plánu doučování není standardní činností učitele, která je obsahem druhu práce „učitel“ (jedná se sice o aktivitu podobnou pedagogické intervenci, liší se ale co do účelu – není vázána pouze na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami – a rozsahu). Doporučujeme tedy uzavírat s pedagogy jako druh práce doučování, případně tyto činnosti dále specifikovat. Lze využít vzor dohody.

Vzhledem k tomu, že se jedná o jiný druh činnosti, než je vykonávána pedagogickými pracovníky v rámci jejich hlavního pracovního poměru, nemělo by docházet k případům dvojího financování. Učitel musí například splnit rozsah přímé pedagogické činnosti v týdenním rozsahu, a pokud bude vedle vyučování zajišťovat i doučování žáků, musí tak činit mimo rozvrženou pracovní dobu (PPČ) a musí doučování vykázat zvlášť (výkaz práce na základě uzavřené dohody).

Finanční prostředky jsou účelově vázané na aktivity uvedené ve Věstníku MŠMT (tedy na doučování žáků) a musejí tak být využity pouze pro definované účely, a to pouze na náklady vzniklé od 1. 1. do 31. 8. 2023.

Viz také otázka níže Jakým způsobem se budou vracet nevyčerpané finanční prostředky z Národního plánu doučování?.

Předpokládá se, že doučování bude probíhat v prostorách školy. Z přidělených prostředků nelze hradit např. pronájmy prostor. Pokud bude doučování probíhat v jiných prostorách, musejí o tom být rodiče informováni. Obecně je nutné zákonné zástupce žáků informovat o možnostech doučování, jeho přínosu pro žáky a organizačním zajištění.

Ano, mohou. Tzv. samokontraktaci zvláštním způsobem školské právní předpisy neupravují. Není tedy samo o sobě nezákonné, jestliže při sjednání pracovněprávního vztahu vystupuje táž fyzická osoba (ředitel) jak na straně zaměstnavatele, tak zaměstnance, nedojde-li ke střetu zájmů zaměstnavatele a zaměstnance, resp. k vychýlení zájmů ve prospěch zaměstnance.

Nejsou omezeny počty žáků v doučovací skupině ani počty hodin, kdy je žák doučován. Doučování má možnost si škola přizpůsobit své i žákově individuální situaci – tak, aby bylo (pro žáky a školu) co nejefektivnější. Důležité je, aby byl dodržen hlavní smysl a cíl Národního plánu doučování: vyrovnání vzdělávacích ztrát žáků souvisejících s výpadkem prezenčního vyučování z důvodu pandemie covid-19. Při organizaci aktivit je nutné dodržovat bezpečnostní předpisy.

Ano, „doučování“ může probíhat i v rámci tandemové výuky – doučující je přítomen ve vyučovací hodině a tam podporuje žáky, kteří to potřebují. (Je samozřejmě nutné dodržet podmínku, že v případě činnosti na dohodu nemůže doučující ve stejnou dobu vykonávat zároveň práci na svůj hlavní pracovní poměr.)

Školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí mají postupovat dle instrukcí jednotlivých krajských úřadů či MHMP.

Krajské úřady a MHMP jako příjemce dotace od MŠMT mají tuto povinnost: Příjemce je povinen informovat školy o právním důvodu poskytnutí dalších finančních prostředků (Realizace investice 3.2.3 Národního plánu obnovy – Doučování: Stanovení dalších finančních prostředků pro základní školy, střední školy a konzervatoře na rok 2022, č. j. MSMT-31956/2021-2, Věstník MŠMT 08/2021; resp. na období září–prosinec roku 2022, č. j. MSMT-23758/2022-4, Věstník MŠMT 05/2022) a provést se školami finanční vypořádání.

Tedy školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí budou vracet nespotřebované prostředky v rámci finančního vypořádání za kalendářní rok 2022 krajskému úřadu či MHMP.

Soukromé a církevní školy pak postupují dle rozhodnutí o poskytnutí dotace, tj. postup je obdobný – školy nespotřebované prostředky vrací přímo MŠMT.

Tyto aktivity již nemohou být financovány, protože se jedná o peníze z evropských zdrojů, které byly přímo vázané na snižování vzdělanostních propadů způsobených koronavirem.

Školy mohou využít jiné zdroje. Např. neziskové organizace, které se tímto zabývají, Národní ústav duševního zdraví, různé metodiky, aplikace apod., které vznikly v průběhu „covidového období“.

Chystá se také institucionalizace pozic ve školách, které by tyto aktivity mohly zajistit – např. školní psycholog, sociální pedagog…

Aktuální doučování, resp. doplňkový vzdělávací program navazuje na NPD, který probíhal na podzim loňského roku, s několika rozdíly. Doučování na podzim 2021 bylo financováno ze státního rozpočtu ČR, projekt se oficiálně jmenoval „Národní plán podpory návratu žáků do škol“. Nyní doučování probíhá v rámci Národního plánu obnovy, který je financován Evropskou unií, konkrétně z fondu Next Generation EU – z toho plynou i další podmínky, které byly upřesněny: z těchto financí lze uskutečňovat pouze doučování, již ne socializační aktivity (jako tomu bylo na podzim 2021), zato ovšem pro žáky všech ročníků základních a i středních škol a konzervatoří (na podzim ze středních škol mohli být z projektu doučováni jen žáci závěrečných ročníků).
Více také ZDE.

Na doučování žáků je možné čerpat finanční prostředky z Národního plánu doučování, neboť jde o vzdělávání osob ohrožených školním neúspěchem. Musí jít o doučování žáků školy, nikoliv dětí, které žáky nejsou.
Adaptační programy pro ukrajinské žáky budou součástí jiných programů.

Mzdové prostředky vyplacené za aktivity v rámci Národního plánu doučování, které musí být zajišťovány pouze v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a které jsou financované z Národního plánu obnovy (Next Generation EU), se uvádějí v ukazatelích OPPP ze státního rozpočtu vč. ESF a NPO (ř. 0122) a Ostatní osobní náklady (ř. 0123). Přestože se jedná o finanční podporu z EU, nelze je zahrnovat pod ESF ani ostatní zdroje!

Od roku 2023 se navíc budou sledovat v samostatných ukazatelích, týkajících se pouze Národního plánu obnovy / Národního plánu doučování, v novém oddíle IX. tohoto výkazu (ř. 0907 až 0909).

Formulář P1-04 2023 ke stažení zde (.pdf)

Metodický pokyn k P1-04 2023 ke stažení zde (.pdf)

Veškerou metodiku k vykazování PaM pro školy a správní úřady umísťuje MŠMT vždy na informační stránce ke všem sběrům dat.