pro novináře

Pojem „doučování“ představuje obecně formu pomoci žákům, kteří mají z různých důvodů učební problémy, nestačí tempu školního vyučování nebo dosahují slabších studijních výsledků, zejména těm, kteří jsou ohroženi školním neúspěchem.

Doučování patří do činnosti školy, neboť vede k uskutečnění činností definovaných v § 2 odst. 2 školského zákona. Organizace a práce se studentem při doučování je ovšem odlišná od práce učitele v rámci výuky. Nenahrazuje výuku ve škole, ale doplňuje ji a prohlubuje v závislosti na individuálních potřebách žáka, a to nejen ve vztahu k probírané látce, ale také k osvojení návyku samostatného studia, pravidelné přípravy a dalších kompetencí, které jsou podmínkou pro úspěšné zvládnutí školní docházky.

Doučování ve smyslu Národního plánu doučování není standardní činností pedagogického pracovníka, která je obsahem druhu práce „učitel“ nebo „vychovatel“. Jedná se o činnost, která je nad rámec sjednaného druhu práce, proto je také s doučujícími uzavírána dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr, ve které je druh práce specifikován. Jedná se sice o aktivitu obdobnou pedagogické intervenci, liší se ale co do účelu a rozsahu – není vázána pouze na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a nejedná se o činnost na základě vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Doučování v rámci Národního plánu doučování slouží specificky pro doplnění vzdělávacích ztrát způsobených přerušením prezenční výuky v důsledku pandemie COVID-19.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo Národní plán doučování, který pomůže zmírnit negativní dopady výluky prezenční výuky v důsledku pandemie COVID-19. Je primárně určen pro žáky ohrožené školním neúspěchem a v extrémním případě vypadnutím ze vzdělávání. U těchto žáků došlo k vážnému zhoršení výsledků vzdělávání.

Doučování se aktuálně týká základních a středních škol zřizovaných obcemi, kraji, svazky obcí. Soukromé a církevní školy bude MŠMT informovat do konce února 2022.

Podpora doučování probíhala v první fázi od 1. 9. do 31. 12. 2021 a v další fázi navazuje v období 1. 1. 2022 do 31. 8. 2022, bude pokračovat až do roku 2023.

Doučování mohou vést například učitelé dané nebo sousední školy, asistenti pedagoga, ovšem nejen pedagogičtí pracovníci daných škol, ale i další odborníci z řad veřejnosti, studenti vysokých škol, učitelé v důchodu, popř. dobrovolníci z řad neziskových organizací, kteří působí v okolí dané školy (prohlédněte si mapu ZDE).

Ti se následně stávají zaměstnanci školy a mají nárok na odměnu ve výši maximálně 250 Kč/hod. Doučování by mělo probíhat zejména osobně a mělo by se zaměřovat na hlavní předměty.

Doučování není součástí povinné školní docházky a záleží především na domluvě rodičů se školou. Doučování je velká příležitost, kterou by bylo škoda nevyužít, nikoli „strašák“. Je normální, že každý neumí hned všechno dokonale a není zapálený pro všechny předměty ve škole. Každý si může dovolit něčemu nerozumět, něco hned nepochopit a nevědět. Od toho jsou zde lidé, kteří pomáhají.

Výluka prezenční výuky nejen že negativně zasáhla do dosavadních studijních návyků a vzdělávání všech žáků, ale zvýšila rozdíly mezi školami a jednotlivými žáky. Zatímco jedněm prospěla, nebo je alespoň příliš nezasáhla, u jiných se vzdělávací výsledky zhoršily. Také ne všechny děti měly dostatečné zázemí a podmínky pro plnohodnotné zapojení: dle šetření České školní inspekce bylo okolo 55 000 žáků, kteří se do výuky téměř nebo vůbec nezapojili nebo kterým se v důsledku distanční výuky a jejího pojetí nepodařilo zvládnout předpokládaný vzdělávací obsah.

Podle dalších studií (CERGE-EI) se studijní výpadky vedle prohlubování nerovností promítnou i do budoucích výdělků dotčených žáků a tím i do vysokých ztrát veřejných rozpočtů.

Prostředky do škol zřizovaných krajem a obcemi, budou jednotlivým krajským úřadům rozepsány do 31. 1. 2022 a posléze rozeslány do škol.

Soukromé a církevní školy bude MŠMT informovat do konce února 2022.

Finanční prostředky lze použít pouze v souladu s daným účelem, tedy na doučování žáků, a to pouze na dohody konané mimo pracovní poměr.

Finanční prostředky nelze použít na aktivity mimo účel dotace, tedy zejména na platy či mzdy, na nákupy služeb, vybavení, pořízení majetku aj. Nelze je využít ani na adaptační a socializační aktivity, jak tomu bylo při doučování z Národního plánu doučování na podzim 2021.

Každá škola je povinna prostřednictvím mimořádného sběru dat MŠMT vykázat do 31. 10. 2022 způsob využití finančních prostředků. Sběr dat bude obsahovat dotazy týkající se minimálně těchto oblastí:

• rozsah zapojení externích osob do určených aktivit školy,
• počet fyzických osob, kterým byla vyplacena odměna z přidělených prostředků v rozdělení na stávající zaměstnance školy a ostatní osoby (nové zaměstnance na dohody pro účely doučování vč. výše hodinové odměny), počet zapojených dobrovolníků (bez nároku na odměnu).
• kvantitativní popis doučování (kolik bylo odučeno hodin, jakých předmětů, kolik žáků se zapojilo),
• popis výběru žáků, kterým byla podpora poskytnuta (zda byla využita metodická doporučení MŠMT).

Každá škola je jako příjemce finančních prostředků z Evropské unie vždy při propagaci aktivit vyplývajících z implementace aktivity doučování povinna informovat o původu těchto prostředků:

• Každý dokument týkající se projektu, který je použit pro informování veřejnosti nebo cílové skupiny, včetně jakéhokoliv potvrzení účasti nebo jiného potvrzení, musí obsahovat prohlášení „Financováno Evropskou unií – Next Generation EU“.
• Každá škola je povinna informovat veřejnost, že je příjemcem podpory u EU vyvěšením informace o aktivitě a původu jejího financování na webových stránkách školy (pokud škola webovou stránkou disponuje) a na informační nástěnce v budově školy (plakát ve velikosti A4) – vzor informace, včetně grafických náležitostí bude školám poskytnut nejpozději 31. 1. 2022 prostřednictvím datových schránek.
• Škola je dále povinna všechny propagační a komunikační aktivity reportovat prostřednictvím mimořádného sběru dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do 31. 10. 2022 (cíle komunikace s veřejností, oslovené cílové skupiny, přehled využitých komunikačních nástrojů a seznam uskutečněných aktivit propagace).

Každá škola je do 31. 10. 2022 povinna poskytnout MŠMT souhrnný výkaz doučování žáků, jehož šablona bude do škol doručena nejpozději 31. 1. 2022 prostřednictvím datových schránek.

Obsahově bude sběr dat vycházet z vymezení dalších podmínek uvedených ve Věstníku (viz také: Jak se bude kontrolovat využití finančních prostředků?). Technicky se bude jednat o realizaci mimořádného šetření, které bude zainteresovaným školám dostupné v systému sběru dat MŠMT.

Délka doučovací hodiny není předepsaná. Maximální hodinová odměna pro doučujícího byla stanovena na 250 Kč, kde se jedná o 60 minut činnosti. Tuto činnost lze však rozdělit na samotné doučování (např. 45 minut) a přípravu (15 minut).

Rozhodnutí o poskytnutí podpory v podobě doučování je v kompetenci ředitele školy. Způsob výběru je rovněž v kompetenci ředitele školy. Při výběru žáků by měli spolupracovat třídní učitelé a učitelé jednotlivých předmětů s pracovníky školního poradenského pracoviště (výchovný poradce, metodik prevence, speciální pedagog, školní psycholog). K výběru doporučujeme využít kritéria usnadňující identifikaci žáků pro doučování, která naleznete ZDE.

Viz NPI osmero komunikace.

Pozn.: Doučování nemůže být povinné. Doučování nelze poskytovat přes nesouhlas žáka, resp. jeho zákonného zástupce. V rámci komunikace s rodiči je vhodné získat i písemný souhlas s doučováním.

V případě, že ředitel školy nemůže zajistit doučování kvalifikovanými pedagogickými pracovníky například z řad pedagogů příslušné školy, je možné v souladu s § 22 odst. 7 zákona o pedagogických pracovnících přijmout za tímto účelem osoby nesplňující předpoklad odborné kvalifikace, například studenty vysokých škol, pracovníky neziskových organizací, vedoucí zájmových činností, u odborných škol odborníky z praxe s odborností odpovídající profilu oboru vzdělání apod.

Viz mapa poskytovatelů ZDE. Zapojit lze dále např. učitele v důchodu či kolegy z jiné školy.

Součástí činnosti doučování, jako přímé pedagogické činnosti, jsou i činnosti odpovídající pracím souvisejícím s přímou pedagogickou činností (např. přípravě učebních materiálů přizpůsobených individuálním potřebám žáka).

Pro školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí je dán rozsah přímé pedagogické činnosti nařízením č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků. V případě ostatních (tedy „neveřejných“ zřizovatelů) je rozvržení pracovní doby na uvážení ředitele školy.

V případě doučování se jedná o činnost svou povahou nejbližší činnosti vychovatele ve školní družině či klubu, z čehož doporučujeme vycházet při stanovení poměru přímé a nepřímé činnosti v rámci výkazu práce (případně přímo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr). Poměr přímé pedagogické činnosti tedy při přepočtu v rámci jedné hodiny odpovídá 45 minutám přímé výuky (přímé pedagogické činnosti) a 15 minutám přípravy, tj. poměr 3 : 1.

Stanovení podmínek omlouvání žáků je v kompetenci školy. Doučování není součástí povinné školní docházky, škola by ovšem měla stanovit podmínky pro jeho poskytování (tedy i způsoby omluvy). Při opakovaných neomluvených absencích lze doučovaného z doučování vyřadit.

K zajištění doučování by mělo dojít formou dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Pedagogický pracovník nemůže mít sjednán další pracovněprávní vztah na stejný druh práce. Doučování financované z Národního plánu doučování není standardní činností učitele, která je obsahem druhu práce „učitel“ (jedná se sice o aktivitu podobnou pedagogické intervenci, liší se ale co do účelu – není vázána pouze na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami – a rozsahu). Doporučujeme tedy uzavírat s pedagogy jako druh práce doučování, případně tyto činnosti dále specifikovat. Lze využít vzor dohody.

Vzhledem k tomu, že se jedná o jiný druh činnosti, než je vykonávána pedagogickými pracovníky v rámci jejich hlavního pracovního poměru, nemělo by docházet k případům dvojího financování. Učitel musí například splnit rozsah přímé pedagogické činnosti v týdenním rozsahu, a pokud bude vedle vyučování zajišťovat i doučování žáků, musí tak činit mimo rozvrženou pracovní dobu (PPČ) a musí doučování vykázat zvlášť (výkaz práce na základě uzavřené dohody). Viz také dopis školám zde.

Finanční prostředky jsou účelově vázané na aktivity uvedené ve Věstníku MŠMT (tedy na doučování žáků) a musejí tak být využity pouze pro definované účely, a to pouze na náklady vzniklé od 1. 9. 2021 do 31. 12. 2021, resp. 1. 1. 2022 do 31. 8. 2022.

Předpokládá se, že doučování bude probíhat v prostorách školy. Z přidělených prostředků nelze hradit např. pronájmy prostor. Pokud bude doučování probíhat v jiných prostorách, musejí o tom být rodiče informováni. Obecně je nutné zákonné zástupce žáků informovat o možnostech doučování, jeho přínosu pro žáky a organizačním zajištění.

Ano, mohou. Tzv. samokontraktaci zvláštním způsobem školské právní předpisy neupravují. Není tedy samo o sobě nezákonné, jestliže při sjednání pracovněprávního vztahu vystupuje táž fyzická osoba (ředitel) jak na straně zaměstnavatele, tak zaměstnance, nedojde-li ke střetu zájmů zaměstnavatele a zaměstnance, resp. k vychýlení zájmů ve prospěch zaměstnance.

Školám se naopak snažíme tímto pomoci. Vytvořili jsme nástroj, díky kterému mohou školy intenzivněji pracovat s dotčenými žáky i mimo výuku a za využití pomoci externích subjektů – nejen svých učitelů.

Smyslem Národního plánu doučování je také iniciovat širokou neformální platformu škol, externích doučovatelů (jednotlivci, neziskové a jiné organizace a instituce), kteří budou intenzivně spolupracovat na poskytování co nejefektivnější podpory ohroženým dětem.

Možnost využít prostředky i na zapojení lidí z okolí školy otevře nové cesty komunikace s dětmi a rodinami tam, kde dosavadní komunikace neprobíhala funkčně.

Národní plán doučování tak umožňuje nejen intenzivně využít funkční nástroje, včetně zapojení asistentů pedagoga a podpůrných pozic na školách, ale i hledat nové cesty externí podpory dětem a školám, včetně již osvědčeného zapojení studentů pedagogických fakult.

Aktuální doučování, resp. doplňkový vzdělávací program navazuje na NPD, který probíhal na podzim loňského roku, s několika rozdíly. Podzimní doučování bylo financováno ze státního rozpočtu ČR, projekt se oficiálně jmenoval „Národní plán podpory návratu žáků do škol“. Nyní doučování probíhá v rámci Národního plánu obnovy, který je financován Evropskou unií, konkrétně z fondu Next Generation EU – z toho plynou i další podmínky, které byly upřesněny: nově z těchto financí lze uskutečňovat pouze doučování, již ne socializační aktivity, zato ovšem pro žáky všech ročníků základních a nově i středních škol a konzervatoří (na podzim ze středních škol mohli být z projektu doučováni jen žáci závěrečných ročníků).