Pojem „doučování“ představuje obecně formu pomoci žákům, kteří mají z různých důvodů učební problémy, nestačí tempu školního vyučování nebo dosahují slabších studijních výsledků, zejména těm, kteří jsou ohroženi školním neúspěchem.

Doučování patří do činnosti školy, neboť vede k uskutečnění činností definovaných v § 2 odst. 2 školského zákona. Organizace a práce se studentem při doučování je ovšem odlišná od práce učitele v rámci výuky. Nenahrazuje výuku ve škole, ale doplňuje ji a prohlubuje v závislosti na individuálních potřebách žáka, a to nejen ve vztahu k probírané látce, ale také k osvojení návyku samostatného studia, pravidelné přípravy a dalších kompetencí, které jsou podmínkou pro úspěšné zvládnutí školní docházky.

Doučování ve smyslu Národního plánu doučování není standardní činností pedagogického pracovníka, která je obsahem druhu práce „učitel“ nebo „vychovatel“. Jedná se o činnost, která je nad rámec sjednaného druhu práce, proto je také s doučujícími uzavírána dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr, ve které je druh práce specifikován. Jedná se sice o aktivitu obdobnou pedagogické intervenci, liší se ale co do účelu a rozsahu – není vázána pouze na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a nejedná se o činnost na základě vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Doučování v rámci Národního plánu doučování slouží specificky pro doplnění vzdělávacích ztrát způsobených přerušením prezenční výuky v důsledku pandemie COVID-19.

Doučování se týká základních a středních škol zřizovaných obcemi, kraji, svazky obcí, soukromými a církevními zřizovateli a speciálních škol zřizovaných MŠMT.

V rámci těchto škol se doučování mohou zúčastnit vybraní žáci základních škol, odpovídajících ročníků gymnázií a konzervatoří a žáci v posledních ročnících středních škol a odpovídajících ročníků konzervatoří s výjimkou jednoletých a zkrácených oborů středního vzdělávání.

Celková alokace prostředků na doučování na období září až prosinec 2021 činí 249 843 366 Kč.

Základní školy a nižší stupně gymnázií a konzervatoří obdrží prostředky v závislosti na celkovém počtu žáků a zároveň na míře problematicky zapojovaných žáků během distanční výuky (zjišťováno ve spolupráci s Českou školní inspekcí) v rozmezí 148 Kč až 740 Kč na žáka. Střední školy a konzervatoře obdrží prostředky pro doučování a podporu potřebných žáků v závěrečných ročnících (148 Kč na žáka).

Školám zřizovaným obcí, krajem nebo dobrovolným svazkem obcí budou finanční prostředky normativně přiděleny krajským úřadem, resp. Magistrátem hl. m. Prahy bez žádosti. Soukromým a církevním školám bude poskytnuta dotace výhradně na základě podané žádosti o poskytnutí dotace v rámci zveřejněné výzvy pro podávání žádostí o poskytnutí dotace.

Tato podpora by měla být zároveň pilotní pro navazující aktivity začínající s rokem 2022, kdy začne být možné čerpat prostředky z Národního plánu obnovy pro pomoc školám s doučováním.

Finanční prostředky lze použít pouze v souladu s daným účelem, tedy primárně na doučování žáků, sekundárně na adaptační a socializační aktivity, a to pouze na dohody konané mimo pracovní poměr, včetně případných odvodů.

Finanční prostředky nelze použít na aktivity mimo účel dotace, tedy zejména na platy či mzdy, na nákupy služeb, vybavení, pořízení majetku aj.

Každá škola je povinna prostřednictvím mimořádného sběru dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy informovat do 28. 2. 2022 o způsobu využití finančních prostředků. Sběr dat bude obsahovat dotazy týkající se minimálně těchto oblastí:

• rozsah zapojení externích subjektů/osob do určených aktivit školy,
• počet fyzických osob, kterým byla vyplacena odměna z přidělených prostředků v rozdělení na stávající zaměstnance školy a ostatní osoby (dohody pro účely doučování včetně výše hodinové odměny),
• počet zapojených dobrovolníků (bez nároku na odměnu),
• kvantitativní popis doučování a doplňkových aktivit (kolik bylo odučeno hodin – kolik žáků se zapojilo),
• dodržení identifikace žáků dle metodických doporučení MŠMT,
• případný popis důvodů, proč byly prostředky využity i pro jinou než primární aktivitu (doučování identifikovaných žáků).

Žádný předepsaný formulář není. Škola může využít své standartní postupy, které využívá např. při zaznamenávání kroužků atp., aby evidovala údaje potřebné k závěrečnému mimořádnému sběru dat MŠMT, který se uskuteční v únoru 2022.

Obsahově bude sběr dat vycházet z vymezení dalších podmínek uvedených ve Věstníku (viz také: Jak se bude kontrolovat využití finančních prostředků?). Technicky se bude jednat o realizaci mimořádného šetření, které bude zainteresovaným školám dostupné v systému sběru dat MŠMT (https://sberdat.uiv.cz/login) a jehož obdobu si již mohly vyzkoušet, například v únoru 2021, kdy informovaly o způsobu využití dalších finančních prostředků na ICT.

Mzdové prostředky vyplacené za aktivity v rámci Národního plánu doučování se budou počínaje dnem 1. 9. 2021 vykazovat ve výkaze P1-04 v ukazateli Ostatní platby za provedenou práci (OON) financované ze státního rozpočtu, protože budou zajišťovány pouze v rámci dohod mimo pracovní poměr, a to vždy bez odvodů zaměstnavatele. Hodiny přímé pedagogické činnosti se ve výkazech P1c-01 a P1d-01 sledovat nebudou.

Délka doučovací hodiny není předepsaná. Maximální hodinová odměna pro doučujícího byla stanovena na 250 Kč, kde se jedná o 60 minut činnosti. Tuto činnost lze však rozdělit na samotné doučování (např. 45 minut) a přípravu (15 minut).

Rozhodnutí o poskytnutí podpory v podobě doučování je v kompetenci ředitele školy. Způsob výběru je rovněž v kompetenci ředitele školy. Při výběru žáků by měli spolupracovat třídní učitelé a učitelé jednotlivých předmětů s pracovníky školního poradenského pracoviště (výchovný poradce, metodik prevence, speciální pedagog, školní psycholog). K výběru využijte indikátory usnadňující identifikaci žáků pro doučování (naleznete je ZDE).

Viz NPI osmero komunikace

Pozn.: Doučování nemůže být povinné. Doučování nelze poskytovat přes nesouhlas žáka, resp. jeho zákonného zástupce. V rámci komunikace s rodiči je vhodné získat i písemný souhlas s doučováním.

V případě, že ředitel školy nemůže zajistit doučování kvalifikovanými pedagogickými pracovníky (například z řad pedagogů příslušné školy), je možné v souladu s § 22 odst. 7 zákona o pedagogických pracovnících přijmout za tímto účelem osoby nesplňující předpoklad odborné kvalifikace, například studenty vysokých škol, pracovníky neziskových organizací, vedoucí zájmových činností, u odborných škol odborníky z praxe s odborností odpovídající profilu oboru vzdělání apod. 

Viz mapa poskytovatelů ZDE. Zapojit lze dále např. učitele v důchodu či kolegy z jiné školy.

Součástí činnosti doučování, jako přímé pedagogické činnosti, jsou i činnosti odpovídající pracím souvisejícím s přímou pedagogickou činností (např. přípravě učebních materiálů přizpůsobených individuálním potřebám žáka).

Pro školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí je dán rozsah přímé pedagogické činnosti nařízením č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků. V případě ostatních (tedy „neveřejných“ zřizovatelů) je rozvržení pracovní doby na uvážení ředitele školy.

V případě doučování se jedná o činnost svou povahou nejbližší činnosti vychovatele ve školní družině či klubu, z čehož doporučujeme vycházet při stanovení poměru přímé a nepřímé činnosti v rámci výkazu práce (případně přímo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr). Poměr přímé pedagogické činnosti tedy při přepočtu v rámci jedné hodiny odpovídá 45 minutám přímé výuky (přímé pedagogické činnosti) a 15 minutám přípravy.

Stanovení podmínek omlouvání žáků je v kompetenci školy. Doučování není součástí povinné školní docházky, škola by ovšem měla stanovit podmínky pro jeho poskytování (tedy i způsoby omlouvání se). Při opakovaných neomluvených absencích lze doučovaného z doučování vyřadit.

K zajištění doučování by mělo dojít formou dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Pedagogický pracovník nemůže mít sjednán další pracovněprávní vztah na stejný druh práce. Doučování financované z Národního plánu doučování není standardní činností učitele, která je obsahem druhu práce „učitel“ (jedná se sice o aktivitu podobnou pedagogické intervenci, liší se ale co do účelu – není vázána pouze na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami – a rozsahu). Doporučujeme tedy uzavírat s pedagogy jako druh práce doučování, případně tyto činnosti dále specifikovat. Lze využít vzor dohody.

Vzhledem k tomu, že se jedná o jiný druh činnosti, než je vykonávána pedagogickými pracovníky v rámci jejich hlavního pracovního poměru, nemělo by docházet k případům dvojího financování. Učitel musí například splnit rozsah přímé pedagogické činnosti v týdenním rozsahu, a pokud bude vedle vyučování zajišťovat i doučování žáků, musí tak činit mimo rozvrženou pracovní dobu (PPČ) a musí doučování vykázat zvlášť (výkaz práce na základě uzavřené dohody).

Mzdové prostředky vyplacené za aktivity v rámci Národního plánu doučování se budou počínaje dnem 1. 9. 2021 vykazovat ve výkaze P1-04 v ukazateli Ostatní platby za provedenou práci (OON) financované ze státního rozpočtu, protože budou zajišťovány pouze v rámci dohod mimo pracovní poměr, a to vždy bez odvodů zaměstnavatele. Odpovídající hodiny přímé pedagogické činnosti se ve výkazech P1c-01 a P1d-01 sledovat nebudou.

V případě škol zřizovaných obcemi, kraji a dobrovolnými svazky obcí budou finanční prostředky poskytnuty pod stejným účelovým znakem jako finanční prostředky na přímé náklady na vzdělávání. S ohledem na stanovený účel je ovšem nutné tyto prostředky v účetnictví sledovat odděleně. V případě církevních a soukromých škol bude rovněž nutné poskytnutou dotaci sledovat odděleně v souladu s vydaným rozhodnutím o poskytnutí dotace (nebude se jednat o finanční prostředky poskytnuté podle školského zákona).

Finanční prostředky jsou účelově vázané na aktivity uvedené ve Věstníku MŠMT (tedy primárně na doučování žáků, případně adaptační a socializační aktivity) a musejí tak být využity pouze pro definované účely, a to pouze na náklady vzniklé od 1. 9. 2021 do 31. 12. 2021.

Nespotřebované prostředky bude škola povinna vrátit nejpozději v rámci finančního vypořádání za kalendářní rok 2021. Soukromé a církevní školy budou postupovat v souladu s podmínkami vydaného rozhodnutí o poskytnutí dotace.

Předpokládá se, že doučování bude probíhat v prostorách školy. Z přidělených prostředků nelze hradit např. pronájmy prostor. Pokud bude doučování probíhat v jiných prostorách, musejí o tom být rodiče informováni. Obecně je nutné zákonné zástupce žáků informovat o možnostech doučování, jeho přínosu pro žáky a organizačním zajištění.

Ano, podpora doučování bude v určité míře pokračovat nejméně do konce školního roku 2022/2023. Podmínky podpory ale budou ještě během tohoto podzimu procházet aktualizací, a mohou se tedy od těch současných lišit.

Ne, finanční prostředky mohou být použity pouze na dohody konané mimo pracovní poměr uzavřené školou. Pokud by tedy škola uzavřela s takovým doučujícím dohodu, tak je to teoreticky možné, ALE stále platí podmínky využití prostředků pro ty žáky, kteří byli identifikováni jako potřební (viz identifikátory ZDE).

Ano, mohou. Tzv. samokontraktaci zvláštním způsobem školské právní předpisy neupravují. Není tedy samo o sobě nezákonné, jestliže při sjednání pracovněprávního vztahu vystupuje táž fyzická osoba (ředitel) jak na straně zaměstnavatele, tak zaměstnance, nedojde-li ke střetu zájmů zaměstnavatele a zaměstnance, resp. k vychýlení zájmů ve prospěch zaměstnance.

Nejsou omezeny počty žáků v doučovací skupině ani počty hodin, kdy je žák doučován. Doučování má možnost si škola přizpůsobit své i žákově individuální situaci – tak, aby bylo (pro žáky a školu) co nejefektivnější. Důležité je, aby byl dodržen hlavní smysl a cíl Národního plánu doučování: zmírnit negativní dopady výluky prezenční výuky a zajistit přednostní doučování těm žákům, kterým hrozí školní neúspěch či v extrémním případě vypadnutí ze vzdělávání. Při organizaci aktivit je nutné dodržovat bezpečnostní předpisy.

Ano, „doučování“ může probíhat i v rámci tandemové výuky – doučující je přítomen ve vyučovací hodině a tam podporuje žáky, kteří to potřebují. (Je samozřejmě nutné dodržet podmínku, že v případě činnosti na dohodu nemůže doučující ve stejnou dobu vykonávat zároveň práci na svůj hlavní pracovní poměr.)

Školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí mají postupovat dle instrukcí jednotlivých krajských úřadů či MHMP.

Krajské úřady a MHMP jako příjemce dotace od MŠMT mají tuto povinnost: „Příjemce je povinen informovat školy o právním důvodu poskytnutí dalších finančních prostředků (Národní plán podpory návratu do škol: Stanovení dalších finančních prostředků pro základní školy, střední školy a konzervatoře na rok 2021, č.j. MSMT-14025/2021-2; Věstník MŠMT 04/2021, https://www.msmt.cz/dokumenty-4/vestnik-msmt-04-2021) a provést se školami finanční vypořádání.“

Tedy školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí budou vracet nespotřebované prostředky v rámci finančního vypořádání za kalendářní rok 2021 krajskému úřadu či MHMP.

Soukromé a církevní školy pak postupují dle rozhodnutí o poskytnutí dotace, tj. postup je obdobný – školy nespotřebované prostředky vrací přímo MŠMT.

Pokud není z objektivních důvodů možné využít finanční prostředky na primární aktivitu doučování, je umožněno jejich využití na aktivity školy vedoucí k osobnostnímu a sociálnímu rozvoji žáků, aktivity zaměřené na celostní rozvoj žáků, adaptaci žáků po návratu do škol. Konkrétní uznatelné činnosti jsou:

• skupinové socializační aktivity,
• odborné skupinové služby (stmelovací programy, konzultační skupiny),
• odborné přednášky pro žáky s tématy duševního zdraví, zdravého kolektivu, internetové bezpečnosti aj.

Adaptační a socializační aktivity by měly:

• podpořit opětovné posílení sociálních vztahů žáků s vrstevníky a vzájemnou spolupráci,
• obnovovat pracovní a studijní návyky žáků,
• podpořit duševní pohodu a duševní zdraví dětí,
• propojovat formální a neformální vzdělávání s důrazem na doplnění dílčích znalostí a dovedností, jejichž nabytí mohlo být ovlivněno výpadkem prezenční výuky v průběhu školního roku,
• podpořit zájem dětí o vzdělávání,
• podpořit návyky zdravého životního stylu,
• podpořit pohybové aktivity dětí.

Není předepsaná délka aktivit.

Úhrada kroužků a aktivit u jiných poskytovatelů služeb možná není. Z prostředků lze hradit jen osobní náklady na zaměstnance školy. Taková osoba dále může vést kroužek nebo odpolední aktivity, ale již z toho nelze krýt další potřeby, jako jsou pomůcky, pronájmy prostor atd.  

Upozorňujeme na to, že v případě využití prostředků k socializačním aktivitám bude nutné zdůvodnit, proč nebyly prostředky využity na doučování žáků a pro které skupiny žáků byly využity a proč.

Konkrétní kritéria k výběru konkrétních žáků nebo skupin stanovena nebudou, socializační aktivity by ale měly sloužit hlavně:  

1. k reintegraci skupin žáků, kteří se částečně nebo vůbec neúčastnili distanční výuky a je nutné je znovu začlenit do kolektivu, skupinové práce a školního prostředí, 
2. ke stmelování kolektivů, které se z důvodů distanční výuky nemohly formovat tak, jak by tomu bylo v případě osobní přítomnosti ve škole; jedná se například o přechodové/nové ročníky z loňského školního roku (nyní žáci 2., popř. 7. ročníků). 

Počty žáků v aktivitě nejsou omezeny. Vždy záleží na konkrétním typu aktivity/intervence a cílové skupině (celá třída, skupinky nezapojených žáků apod.). 

Při organizaci aktivit je však nutné dodržovat bezpečnostní předpisy (např. max. 25 žáků na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků mimo místo vzdělávání) více viz § 3 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. 

Spodní hranice není dána. V případě socializačních aktivit však mezi uznatelné činnosti patří pouze skupinové aktivity, tedy minimálně pro dva žáky. Předpokládáme však, že skupinové aktivity v malých počtech žáků (do 10 osob) budou cíleny na žáky, kteří byli identifikováni pro potřebu podpory.

Ano. Stejně jako v případě doučování mají i socializační aktivity svou povahou nejbližší činnosti vychovatele ve školní družině či klubu, z čehož doporučujeme vycházet při stanovení poměru přímé a nepřímé činnosti v rámci výkazu práce (případně přímo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr). Poměr přímé pedagogické činnosti tedy při přepočtu v rámci jedné hodiny odpovídá 45 minutám přímé výuky (přímé pedagogické činnosti) a 15 minutám přípravy (poměr 3 : 1). 

Ano, s tím rozdílem, že jako druh práce je potřeba uvést konkrétní obsah adaptačních aktivit (vzhledem k jejich potenciální různorodosti je nelze formulovat do vzorové dohody). 

Ano. Socializační aktivity jsou svou povahou nejbližší činnosti vychovatele ve školní družině či klubu, čemuž odpovídají i nároky na minimální odbornou kvalifikaci. 

V případě, že ředitel školy nemůže zajistit doučování kvalifikovanými pedagogickými pracovníky, je možné v souladu s § 22 odst. 7 zákona o pedagogických pracovnících přijmout za tímto účelem osoby nesplňující předpoklad odborné kvalifikace, pracovníky neziskových organizací, vedoucí zájmových činností apod. 

Prostředky jsou primárně určeny na doučování. Pokud ovšem škola pokryje doučování všech potřebných žáků jinou formou (dobrovolníci, pedagogické intervence aj.) a využití prostředků na socializační/adaptační aktivity dostatečně zdůvodní, je možné vše použít na tyto aktivity.